V průběhu dubna jsem strávila dva víkendy u kámošky Lucky v
Praze. Druhý z těchto víkendů jsem tam přespala až do pondělí, kdy jsem
tam šla k doktorce na pravidelnou kontrolu. Poté jsem odjela, a druhý
den si začala balit věci. Ve středu jsem se k ní přestěhovala.
Zní to asi jako dost náhlé rozhodnutí, a bylo to tak. Doma jsem nebyla spokojená už delší dobu, a ty ne moc hezké věci, co se staly o mých narozeninách, k tomu taky zrovna moc nepřispěly. :-(
Když jsem pak viděla, jak to doma Lucka má zařízené, a hlavně když mi sama od sebe nabídla, že u ní můžu bydlet, nakonec jsem se rozhodla že jo. Bylo to těžké, to ano, odstěhovat se od rodiny a z místa, kde jsem prožila 12 let života, ale jsem za to ráda.
Taky se mi líbilo její oblečení, které jsem si mohla vyzkoušet (máme stejnou velikost). Bylo značkové, a i když vcelku obyčejné, tak hezké. Něco jiného, než oblečení, co jsem nosila předtím.
V úterý, po třetí hodině, po onom osudném rozhodnutí, že se chci přestěhovat, přijela kámoška s autem, a naložily jsme do něj zabalené věci. Rodiče nebyli doma, a tak jsme to provedly víceméně tajně. Poté odjela, a já ještě zůstala do přístího dne.
Ve středu jsem šla do školy, na brigádu, a poté sedla místo obvyklého vlaku na vlak do Prahy, kde na mě čekala Lucka s autem a odvezla mě domů. Do nového domova.
Začal úplně jiný příběh, jiný styl života, jiné snad úplně všechno. A já si to nenechám pro sebe, v příštích dílech se to dozvíte, žádný strach! ;-) Takže zase za týden, pa!
